Jak stolovat v nóbl restauraci a netrhnout si ostudu

19.09.2011 | kategorie: Redakce
Centerpiece on Dining Table

Většina z nás nechodí na večeři do luxusních restaurací každý den. Nicméně čas od času se něco slaví – narozeniny, svátky, promoce… a jdeme do „lepšího podniku“. Co dělat, abychom si nepřipadali jako slon v porcelánu? Tady je několik stručných rad.

Příbory na stoly

Máme-li na stole tři vidličky a tři nože vedle sebe a nad talířkem ještě lžičku s malou vidličkou – platí neměnné a jednoduché pravidlo. Pro každý chod bereme vidličku či nožík z vnější strany, prostě od krajů směrem „dovnitř“, k talíři. Při předkrmu, polévce a hlavním jídle si malé lžičky a vidličky položené nad talířem vůbec nevšímáme, to jsou totiž nástroje určené výhradně pro konzumaci dezertu.

Pošuk hurvi a ti druzí

Nic proti kreativitě a verbální vynalézavosti majitelů restaurací, ale za každým exkluzívním a zvláštním názvem pokrmu (například: pošuk hurvi, aftan kaftan či divoký špíz) by mělo být v závorce vysvětleno, jaké jsou zhruba ingredience tohoto pokrmu a jak bude připraven. Jestli to tam není, je to už předem lehce podezřelé. V tomto případě se přeptejte obsluhujícího číšníka. Pokud ani on přesně netuší, raději si v tom podniku objednejte jen minerálku a honem pryč.

Víno, vínečko

Značkové víno otevírá číšník vždy až přímo u stolu, před hosty. Nejprve dá ochutnat hostiteli, který zhodnotí, jestli víno kvalitou a vychlazením odpovídá jeho představě. Hostitel posoudí barvu vína, promíchá ho ve sklenici, aby viděl, jak a jestli vůbec řetízkuje, potom nápoj znovu promíchá krouživým pohybem sklenice a k vínu přičichne. Nakonec ochutná. Když se mu kvalita zamlouvá, dá pokyn číšníkovi, aby všem u stolu nalil.

Hřeben musí zůstat v kabelce

- Zábava i chování u stolu mají svá pravidla – u stolu si nikdy neupravujeme účes ani make-up! K tomu jsou v restauracích vyhrazeny toalety nebo šatny.
- I když vám jídlo třeba nechutná, v žádném případě hlasitě nekritizujte jídlo.
- Po hostině od stolu jako první vždy povstane host, člověk společensky nejvýznamnější a – pozor – v každém případě to musí být žena. Jako první potom odchází z místnosti.

Spropitné… kolik vlastně?

A došlo na placení… Zde vyvstává otázka, jaké dávat spropitné? Je běžné, že zhruba 10 % z celkové ceny. Pokud ale stál oběd či večeře kolem sedmi tisíc, je 700 Kč přece jen trochu moc, takže tady je už na uvážení hostitele, nakolik byl spokojen se službami podniku.

Odborníci rovněž radí věnovat menší peněžní obnos (přibližně padesátikorunu) číšníkovi, který vás uvádí ke stolu. Častokrát se stává, že tento číšník poté pošle tajné znamení jak svým kolegům, tak i kuchyňskému personálu, aby se o vás staral s mimořádnou pečlivostí a ochotou.

FOTO: fotobanka Profimedia